V květnu tohoto roku uplyne 40 resp. 35 let od úmrtí manželů Hovorkových - Jaroslava a Vlasty z Horšovského Týna. Pan Jaroslav Hovorka, rodák z Drhova u Dobříše, po studiích a výkonu vojenské služby nastoupil v roce 1946 na obecní škole ve Vrchlického ulici, kde působil až do své tragické smrti.
Paní Vlasta Hovorková, roz. Koptová, narozená v Praze, působila po studiích na několika obecních školách v okolí H. Týna, až v roce 1948 nastoupila na měšťanskou školu v H. Týně, pozdější ZDŠ v H. Týně. Zde působila až do svého předčasného úmrtí. Ani ona se nedožila ve zdraví důchodového věku.
 |
 |
My, absolventi obou škol, si je však pamatujeme jako neuvěřitelně vitální a nadšené učitele nejen základních předmětů, ale především jako naše učitele tělocviku. Věřím, že všichni, kdo jejich “rukama“ prošli, získali díky tělesné přípravě ohromný základ tělesné zdatnosti, předpoklad pro další sporty a příklad, jak se dá využít volný čas. Věřím, že ještě dnešní učitelé – bývalí žáci obou výrazných postav horšovskotýnského sportu - vzpomínají a čerpají z jejich neuvěřitelné nabídky sportovních vyžití.
Málokteré odpoledne bylo ve „Staré škole“ v tělocvičně nebo na hřišti prázdno. Provozovala se zde atletika, skákání na trampolíně a neuvěřitelné množství účelových tělovýchovných her (kdo si v 70. letech dovolit hrát baseball, který pan Hovorka přejmenoval na „kriket“, protože místo míčku na baseball se používal kožený „krikeťák“?). Kdo by si nepamatoval jeho patentovanou kruhovou hrazdu a další netradiční cvičitelské prvky? A v neposlední řadě se pak sportovní gymnastika, ve které v období 50.-70. let získali žáci pod vedením obou manželů tolik úspěchů a medailí a titulů krajských přeborníků. A jestli tedy o sobotě a neděli ne na závody, tak pod dozorem obou na turistický nebo cykloturistický výlet nebo na tenisové kurty. Kdo z horšovskotýnských rodáků si nepamatuje na tzv. Sokolské dny, tělovýchovná vystoupení tzv. akademie a další soutěže pro děti, které manželé nejen vymýšleli, ale i organizoval.
Paní Vlasta Hovorková – již v roce 1947 okresní náčelnice Sokola - vedla cvičení všech kategorií žactva, dorostu i žen. Vedla trénování na tenisových kurtech ještě v zámeckém parku, později na nově budovaných kurtech stadionu. Vedla sportovní gymnastky k mnoha oceněním. Oba byli okresními vedoucími spartakiádních skladeb, členy celostátního štábu vedení spartakiád a současně nácvik vedli.
Mnoho známých domažlických atletů začínalo pod vedením obou cvičitelů. Při budování sportovního stadionu, atletického oválu, později tenisových kurtů neodpracoval nikdo tolik brigádnických hodin, jako Jaroslav Hovorka. Jmenovat funkce obou manželů v tělovýchovných komisích, výborech, okresních svazech by bylo na velkou brožuru a ne na tento krátký článek. Za všechna ocenění, která za svůj život získali, chceme vzpomenout dvě: za třicetiletou práci v tělovýchově cenu Fair Play a členství v Klubu Fair Play a druhou cenu – upřímnou a nezapomenutelnou vzpomínku nás všech – žáků a spolupracovníků, kteří měli tu čest se setkat s tak výjimečným párem lidí, kteří pro nás připravili neopakovatelné chvíle při sportu, ukázali nám smysluplnou náplň volného času a příklad v naplnění, z našeho pohledu, několika životů, i když ten jejich byl tak krátký. Sport v Horšovském Týně se chlubí mnoha úspěchy, novými areály. Může se pyšnit i manželským párem, který ovlivnil minimálně dvě generace odchovanců zdejších škol svým přístupem ke sportu a k životu.
Fotografie z 5. ročníku Memoriálu Jaroslava Hovorky konaného v roce 1986:
zleva J. Hovorková, Dr. Šaloun, M. Denk, Šaloun V.
zleva Šaloun ml, Drofa O., Solfronk, Krejsa, Svoboda, Havrlík, Havrlíková, Denková, Harmáček, Drofa P.
zleva Zelenka st. Dr. Šaloun, Lavička, Drofa O.,Solfronk, Drofa P., Svoboda, Harmáček, Písařík, Havrlík